někdo mě nechal na dešti

mam strach
že mě někdo nechal na dešti
a každá pravda zrezivěla
do obyčejné fráze
jak ti říct něco, co už
řeklo tolik lidí přede mnou
nenacházím se dokud mě
nerozvrhneš kolem sebe
zastavuješ čas na ty nejmenší
tvé příčiny mých následků
ale když se stáhneš za slova
svět nás začne tlačit
do úzkých prostorů mezi nimi
a ztrácíme tu nejhezčí prázdnotu
kterou jsme společně naplnili
a rozhodli se ji nepojmenovat
ale možná je konečně na čase
pobrat naše ukrývané tajnosti
kterým ostatní svět přece
nikdy nemůže rozumět
a najít pro ně ty správná jména
v tak dlouho odmítaném slovníku
dospělých