O děvčeti co si pískalo

nechoď sama

» autor: Kajuta

Jdeš jen tak bosa, prostovlasá
pískáš si, voníš jako chléb
že Ty jsi, děvče, noční rasa?
Půlnoc má stínů plný žleb

Že dědičkou jsi hebké kůže
tak řekni, prosím, pověz mi...
Novorodička rosy z růže
i vlaštovička noblesní

A ve stodole volá sláma
vzrušení v srdci jako hrot
tak milá, prosím, nechoď sama
nech horkou krev jak doprovod

Tipů: 14

» 02.08.15

» komentářů: 11

» čteno: 763(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (11)

» 02.08.2015 - 21:05

Lilith

Milý pane poeto, píšete krásně, lehounce a romanticky, letně a voňavě, s horkou krví pana náročného, kritického k sobě... však ty víš... ;-) je to krááásný a hřejivý...
ST+Z

» 02.08.2015 - 21:33

Kajuta

Lilith:
Děkuju, Lil. Není nad to jen si tak trochu pejsknout. :) Shrnul bych to do jednoho slova: naivní. Ale to někdy věci prosté bývají. Prosté věci jsou krásné. Těším se, zas na nějakou tu výletovou samotu a objevování míst, kde nejsou ani ty kmotry lišky, aby dávaly dobrou noc.
A pařez na kterém dva budou vytáčet pravotočivé a levotočivé spirály. .)

» 03.08.2015 - 00:06

Ringo

Za chvíli bude po stodole,
změní se v čerstvé požářiště,
dívko a hochu (ten byl dole),
po aktu žádná cíga příště! 

» 03.08.2015 - 08:07

René Vulkán

romantika k pomazlení
st

» 03.08.2015 - 10:50

Lota

.
myslím, že René to vySTihl
podle mého gusta
.
Krásná poezie!

» 03.08.2015 - 10:58

Květka Š.

ST...to je tak krásně milé... :-)