POKÁNÍ
Emil Mann - text, hudba, zpěv
» autor: Emil Mann |
|
Sýček i kohout svárlivým hlasem
přou se o žezlo -
"Já jsem tu pánem!"
"Ba ne, to už teď já jsem!"
Agrosymboly v obilí
nechtěné kroky, pády tvořily.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
Copak se událo, pro pána Jána?
Belháš se přes práh,
podpatky v trapu, jak kůň zmordovaná.
Kabelka lapkou zdolaná
vzbudila v ústech kletby pohana.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
Slunko nás barví skrz dveřní vitráž,
sedíc na patách
peskuješ pejska, záhy jej vískáš.
Duhové perly otíráš srstí,
s očima psíma
šimráš mě v břichu ryzí lítostí.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
přou se o žezlo -
"Já jsem tu pánem!"
"Ba ne, to už teď já jsem!"
Agrosymboly v obilí
nechtěné kroky, pády tvořily.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
Copak se událo, pro pána Jána?
Belháš se přes práh,
podpatky v trapu, jak kůň zmordovaná.
Kabelka lapkou zdolaná
vzbudila v ústech kletby pohana.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
Slunko nás barví skrz dveřní vitráž,
sedíc na patách
peskuješ pejska, záhy jej vískáš.
Duhové perly otíráš srstí,
s očima psíma
šimráš mě v břichu ryzí lítostí.
Přichází s tebou svítání,
nechvalně vcházíš a není už zbytí.
S úsvitem přinášíš pokání,
do kolen srazí tě to proklaté pití.
Tipů: 5
» 02.08.15
» komentářů: 2
» čteno: 1171(13)
» posláno: 0
» nahlásit