fantasy sen na laně

Potkal ho, přítele ze snu.
Tenkrát na vesmírném laně
kdy oba balancovali mezi hvězdami a planetami
provazolezci měkce se k sobě přibližujíc
na mírně houpavých stříbrných vláknech
spletených v cop pevnosti.

A on se usmál
a napřáhl k němu své tři ruce.
Oslnivý ve své antické kráse na třech nohou.
/snad měl i dvojí přirození/
Buchy silného ohromného srdce
duněly v jeho hrudi
a hlava, ach…
obličej boha
vlasy jak koňský ohon
dlouhé, silné a zářivé
sluneční svit mohl by mu závidět.

Zvědavý zelený oheň vyšlehl ostrými jazyky
z odnikud a z odevšad
prázdno olizoval
lano kovově vzplálo
roztékáno na kapky poznání
že nic není tím, čím zdá se být
pomíjivost…

tři ruce zachytily dvě ruce v přátelské ochraně
snících bytostí
meče tiše schované

podivný to sen nebo také ne
síla mysli, noci i dne

probudil se

a visel na laně.


.