Jako rtuť

.

Možná zas nejsem dost dobrej
pro každou tvou chuť

možná nejsem a nebyl nikdy hodnej
tak už se sama taky vzbuď!

Možná pro sto lidí
šel bych sto cest

a oni pro mne
by nechtěli ani slovem vzduch vznést

..trosky mraků
a v nich blesk

možná zas nejsem dost dobrej
pro tvoje struny
pro tvůj štít

možná ani nejsem
obyčejnej člověk
co umí pohladit..

možná brousím slova jako zbraň
a na ostří - ohyb žíly

a smrt je jenom schráň
v níž tvá černá duše sídlí

možná nemám duši, tělo, ani hlas

možná jen někdo tuší
co slyšet ani nechtěli
ti hluší z nás:

svět je špína
svět je zlo
a ruce v pěst

taky se ti to už doneslo?
v křiku
naprotest

svět je strach o sebe
o moc nad ním
o majetek

v přítmí láska kyne zbraním
a stáčí pochopení do PET-ek

možná se ti tato báseň nelíbí
a možná si zítra střelíš kulku do hlavy

možná i jednou pochopíš
mé obavy
v srdci ti prasknou tři soutěsky přehrady

plné rtuti
z pořezaných dnů

trám k trámu
zkříží krajinu

.