Smrákání duší» autor: Čomby |
Smrákání duší
Moře se leskne
a nohy studí
něco tak teskné
tíží na hrudi
smráká se v duších
přítulný splín
maluje tuží
chladivý stín
azuru blankyt
požírá noc
z modravé dálky
číší bezmoc
stromy se tulí
v stříbrné šedi
ptáci usnuli
ticho jak z mědi
měsíc nás pozval
na noční flám
z výšky nepoznal
že každý je sám
Moře se leskne
a nohy studí
něco tak teskné
tíží na hrudi
smráká se v duších
přítulný splín
maluje tuží
chladivý stín
azuru blankyt
požírá noc
z modravé dálky
číší bezmoc
stromy se tulí
v stříbrné šedi
ptáci usnuli
ticho jak z mědi
měsíc nás pozval
na noční flám
z výšky nepoznal
že každý je sám
Tipů: 14
» 24.07.15
» komentářů: 8
» čteno: 499(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.07.2015 - 16:52
krizekkk
By se mi tam líbilo, že každý jsme sám... Ale neva. ST
» 27.07.2015 - 08:16
krizekkk: Díky , ta básnička je psaná k obrazu , a něm jsou v pozadí dvě postavičky , jsou sice spolu , ale každý je sám :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Komtesa | Následující: Smutná kráska