V listoví schovaná ta holka bez jména

Černý vyhlodaný kmen, chvěje se mu každý list
otevřená hořkost kůry
poznávám ho podle šustění
a sebe v jeho stínu

Je to až podivné jak se ti podobám
obejmi mě svými větvemi
okyslič všechny mé vlásečnice
bez letopočtu

Ve stoji spím i sním
pralesy kapradí a přesliček vidím ve snu klekat
ty jsi mi vstoupila do obrazu
tak droboučká a tichá v tom hlasitém světě

Rozumíš co bych chtěla?
Ten pocit zázračnosti - Pro mě

Srdce Evě Adamem vyryté
v černé kůře jak bílý kříž
mám stovky kořenů k objímání
tam se spolu vrátíme
Domů