Kačenky a rybí malířky v orchestru ticha

Na břehu rybníka
kdesi v Jižních Čechách
rákosí ve větru se jinak chvěje
jak tanec závěje zelené radosti
jůů, na sandál mi čmelák sedne

čtu si tam písmenka z knihy moudré
letní vánek svádí k přemýšlivosti
ano nebo taky ne

vyfouká myšlenky a splíny
do slunečního závoje
utkaného z bílé šmouhy mraků
táhnoucí se za Sluncem jak za nevěstou

a čerstvé listí na starých stromech u břehu
pyšnících se nad hladinou jak v zrcadle
třepotá zelenkavými odlesky vody
jak perličky mihotavé krásy

jen tak si sedím v trávě u rákosí
a kachničky svůj koncert rodinný
s radostí mi věnují

ryby nad hladinu vyskakují
malířky vodního plátna
kruhy z vlnek malují

sehraný orchestr žbluňkání s kachním kvákáním
i ptáci se přidali
poslouchám a divím se té nádheře
všelikých zvuků
divím se přírodě.

Dýchám, vidím, slyším, čuchám, vnímám
jsem šťastná na tomto světě
a všechny starosti i smutky pošlu
co nejdál
k jiné planetě.


.

rodinka.

.