NEZAPOMÍNÁM

38. BÁSEŇ Z MÉ SBÍRKY - NA ZAČÁTKU KNIHY (2013-2014)
» autor: West
Sním po klidu
několikrát přísahám
pouze třikrát a dost

netajím svůj chtíč
vepsaný do starých
kamenných desek
napořád s ní
v naději zítřka
která mě spoutá
svým mlčením

vybrečené oči
nezastaví můj krok

na lavičce v parku
byla tak krásná
její oči říkali ber
a nezastavuj
zatím co jsem snil o té
která dávno odešla
tam kde vyschl pramen
poznání
tak nová tvář prosila
svým pohledem
a pohlazením

zaprodám pravdu
šťastných slepců.




31.8.2014 11:02
Tipů: 6
» 12.07.15
» komentářů: 6
» čteno: 791(7)
» posláno: 0


» 12.07.2015 - 11:24
jo člověk se STále otáčí zpět....... :-)
» 12.07.2015 - 18:03
jeden o lásku stojí a jinam se točí
ST.
» 12.07.2015 - 22:08
Kolotoč...
ST
» 13.07.2015 - 17:21
Lilith: Takové zadumání. No, ona každá báseň je vlastně skrytým kolotočem. :-) Děkuji Ti za zastavení, Lilith. :-) Moc si jej vážím. :-)

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 13.07.2015 - 17:23
řeka: Ahoj, Básnířko. :-) Děkuji Ti za zastavení. No, možná i tak se to dá chápat. Hezký postřeh. Děkuji, děkuji, děkuji.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 13.07.2015 - 17:24
libour: Ahoj, příteli, Kamaráde, BÁSNÍKU. No, já se tehdy potřeboval vypsat ze své tryzny. Hold jsem se nějakou dobu proklínal, ale už je to dávno pryč. Děkuji Ti za zastavení. :-)

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: SPOUTANÁ | Následující: ZBABĚLÁ

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku