Osamělá

...
» autorka: RyxiraAmyGinger
Ve tváři skryté zbytky vět
A slova nevyřčená ve vzduchu se chvějí
Já mám vlastní, neznámý ti svět

Co si jiní lidé vlastně přejí?
Řekni mi, já nevím o nich nic,
nerozumím věcem kolem sebe.

Řekni, můžeš-li to říct.
Neznám cizí, jenom svoje nebe.
Sama v jeho hvězdách usínám.

Přes jejich zář už nevídávám tebe
I když oči k tobě upínám.
Co si jiní lidé vlastně přejí?

Řekni, já neznám souznění.
Mě cizí city nezahřejí.
Mě cizí láska nezmění.
Tipů: 4
» 08.07.15
» komentářů: 3
» čteno: 565(9)
» posláno: 0


» 08.07.2015 - 16:45
každý máme svůj vlastní svět
nebuď netrpělivá, všechno se včas dostaví, láska dožene tě
ST.
» 08.07.2015 - 20:28
krizekkk
Ty nekomentuješ, ani já Tě komentovat nebudu...
» 11.07.2015 - 21:13
ttragelaf
Nebe, noc a těžké snění, uvězněné povídky.
Lítost v smutek jistě ale v radost nepromění.
Žalářem jsou Malé Dorritky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Spáleniště | Následující: Svět býval jiný

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.