Není marjánka jako Marjánka!
Věnováno jedné z nich...
» autor: Kozoroh1 » Básně / Láska - vyznání |
Marjánku, tu já pěstoval si
pouze ve svojí postýlce,
nebyla jen zelené krásy,
uměla líbat lehounce.
Já zmámen byl jen její láskou,
září plaménků dychtivých,
mysl svou nezastřel jsem maskou
z kouře rostlinek zelených...
A čest má bude nedotčena,
vždyť láska čistým citem jest,
náhodná jest podoba jména,
co v srdci bude stále kvést...
Tipů: 5
» 20.06.15
» komentářů: 1
» čteno: 809(13)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Ač smůlu máš... | Následující: Můj čas je běžec s dlouhým krokem