Prý se to stává
...
» autorka: Tedelybear » Básně / Nemoc, smrt |
Těžko vrátíme zpět
pár chvil co nikdy nepřebolí
jsi víc než vzpomínka
co uvnitř mě stále bolí
tak moc se mi stýská
a myslím
že zdaleka nejsem sama
ve svých myšlenkách
stále Ti jsem blízká
když probouzím se
do prázdného rána
...
Samota tíží mě
víc než kdy dřív
chci někomu říct
že už i já to vzdávám
těžké jsou dny
ještě horší rána
když v rukách nemám nic
prý dost často
se to stává
...
pár chvil co nikdy nepřebolí
jsi víc než vzpomínka
co uvnitř mě stále bolí
tak moc se mi stýská
a myslím
že zdaleka nejsem sama
ve svých myšlenkách
stále Ti jsem blízká
když probouzím se
do prázdného rána
...
Samota tíží mě
víc než kdy dřív
chci někomu říct
že už i já to vzdávám
těžké jsou dny
ještě horší rána
když v rukách nemám nic
prý dost často
se to stává
...
Tipů: 8
» 17.06.15
» komentářů: 3
» čteno: 604(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.06.2015 - 08:27
někdy se vzpomínky
/i když nechcem/ vrací,
jsou jako kamínky
skryté pod matrací ...
stačí se otočit a cítíš jejich tvar,
po čase zvykneš si a občas i vyhledáš jejich žár ...
/i když nechcem/ vrací,
jsou jako kamínky
skryté pod matrací ...
stačí se otočit a cítíš jejich tvar,
po čase zvykneš si a občas i vyhledáš jejich žár ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vzdálená síla | Následující: Pořád Tě vidím jako včera