Do brýlí oděná aneb Kniha Země rozervaná
https://www.youtube.com/watch?v=OTSjRQc8Dn0
» autorka: Lilith |
Když jsem sama se sebou
oděná jen do brýlí, na klíně těžkou knihu
toť vzácně osamělé klidné večery
větrák tiše ševelí
přihlížejíc ve své kulatosti
vrtulkou chladí mou hlavu rozkutálenou
točí se a točí v tropickém hicu
usínám nad knihou
ach…
náhle nic nevím a nevnímám
kde jsem, proč jsem, kam se hrnu
či kam se lenoším, kutálím
kam pospíchám
nebo snad nechvátám?
ne
jsem
jen pomíjivě jsem
existuju
zatím
když mlha se zhmotní a nebe hřmí
Země se trhá a my všichni s ní
nenadálý klid a ticho dýchlo do prostoru
mrtvo a prázdno po lidském rodu
ach…
zbloudilé představy plynou jedna přes druhou
ve své nahosti vznáším se nad duhou
objímána vesmírem
ztracená
ledovost dotýká se těla
bez křídel jsem přesto Zemi uletěla
už nesvírá mne čas
těžká kniha spadla mi z klína
na stránce 666 se otevřela
.
oděná jen do brýlí, na klíně těžkou knihu
toť vzácně osamělé klidné večery
větrák tiše ševelí
přihlížejíc ve své kulatosti
vrtulkou chladí mou hlavu rozkutálenou
točí se a točí v tropickém hicu
usínám nad knihou
ach…
náhle nic nevím a nevnímám
kde jsem, proč jsem, kam se hrnu
či kam se lenoším, kutálím
kam pospíchám
nebo snad nechvátám?
ne
jsem
jen pomíjivě jsem
existuju
zatím
když mlha se zhmotní a nebe hřmí
Země se trhá a my všichni s ní
nenadálý klid a ticho dýchlo do prostoru
mrtvo a prázdno po lidském rodu
ach…
zbloudilé představy plynou jedna přes druhou
ve své nahosti vznáším se nad duhou
objímána vesmírem
ztracená
ledovost dotýká se těla
bez křídel jsem přesto Zemi uletěla
už nesvírá mne čas
těžká kniha spadla mi z klína
na stránce 666 se otevřela
.
Tipů: 7
» 13.06.15
» komentářů: 10
» čteno: 1015(10)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Konce v začátcích
» 13.06.2015 - 20:07
Na mejdan snů s křídly a zároveň bez křídel
s knižním doprovodem bych s Tebou chtěl odševelit
Byli bychom lehoučcí, jak bublinky od mýdel
větrákem odpálení, v nahosti času prostě jen tak... být
:) Čarokrásné to zmiňuješ kratochvíle. :) ST a Z
s knižním doprovodem bych s Tebou chtěl odševelit
Byli bychom lehoučcí, jak bublinky od mýdel
větrákem odpálení, v nahosti času prostě jen tak... být
:) Čarokrásné to zmiňuješ kratochvíle. :) ST a Z
» 13.06.2015 - 20:25
Práskajícím bublinám velice děkuji, nechám se mileráda vystřelit... prostě jen tak do nahosti času... :-)
» 14.06.2015 - 10:31
ttragelaf
větrák, přehlížeje co jej sytí
jen tak jen točeje si pádly
nedbaje na vřavu elektronů
v síti sní o jiných křídlech,
jiném bytí
jen tak jen točeje si pádly
nedbaje na vřavu elektronů
v síti sní o jiných křídlech,
jiném bytí
» 15.06.2015 - 09:05
představy, ach ty představy co mě uchopí a věkem ženou zpátky, přes hory a doly, pěšky, na koni i lodí, těžko kdo neztratí se v nich a těžko kdo se zpotí. zabít draka, a být grand, pro velké cíle, králi sloužit do roztrhání těla a užít si ty chvíle, na špičce kordu nosit svojí čest a dámě vzdáti holdu, to chtěl bych, třeba dnes....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Liliána | Následující: Hříšná koule