STAREJ PROMÍTAČ

STAREJ PROMÍTAČ

Co bolesti znal, smrti a lásky
a taky dětskej pláč z plátna
když koště si vzal a na podél
vymetal v kině řady sedadel
jak rytíři kdys vymetali hrady
v dobách neštěstí a zrady
to on jim vedl zápěstí do nenávratna
ten starej promítač...

Plakáty na zdi si pověste jako zvon
a křičte z plných plic
že jste už všude byli
že znáte všechno ba i víc
potom se však neděste
že v jednu chvíli na konci roků
chybí vám půl kroku pod křížem
to když už fakt nemůžem
a pak žehráte na to
že nemáte to komu říct
že není nikdo nic a taky nač
to jen starej promítač zazvonil na zvonce
rum zpěnil si várkou vody
zatemnil sál, zamčel všechny vchody
a vy jako dítě snad uvidíte
jak duše vaše jemná
vystoupá až do tajemna
a to váš film je právě u konce...