Kytky a ženy

Ta z šelmy měla původ
pro drápky vrýt do kůže
vždy dobrý našla důvod

tak ráda měla růže

Druhá zase v tanci
střádá svoje plány
s krásou , eleganci

a vždy chce tulipány

Další v hvězdné noci
se mazlí ráda s rýmy
mě chce mít ve své moci

té nosím kopretiny

Éterická, křehká víla
co ráno pije z růži rosu
co naštěstí se mi jen snila

i s květem od lotosu

Těhle co má vlasy černé
jenž líbá bez rozpaků
milé , krásné i nevěrné

dám kytku vlčích máků

Blondýnce tak andělské
až křídla se ji chvějí
té ze zahrady nebeské

pár bílých orchidejí


P.S
Jak rád by rýmu milovník
těch básní popsal celý svitek
však není žádný botanik
a došly mu už názvy kytek