madam skleróza vyhoupnutá na koně
to bejvá aneb malý náhled do lebky
» autor: Kajuta |
artritidické mosty filosofování
se boří, kosti padají do ulic
rozmetány,
bubnují o střešní tašky, jak vápníkový déšť
snažím se dohonit tu Myšlenku
polapit tu černou, jež se po obratelním mostu
koketně procházela
je jak fantom z vraních mraků
ohořelé kousky ze zapáleného cirkusového stanu
rozfoukána jak kata-strofické listí
kód tři, padák paměti
do neuronové sítě statečně vržený,
paměťník skáče po květech lebek
ve snaze vyplnit sklerotickou chvilku
zježenou temným okénkem zapomnění
Znovu zvednout Most a najít myšlenkové pojivo
úkol hodný reka v brnění
nikoliv tohoto vyslaného balíku dřeva
dosud duto
špinavo a boso, polorozpadlá zeď
jak obětní koza z kostěných cihel
madam skleróza se po ní s chutí prohání
jak na koni
honí ji obstarožní satyr s dušností
se boří, kosti padají do ulic
rozmetány,
bubnují o střešní tašky, jak vápníkový déšť
snažím se dohonit tu Myšlenku
polapit tu černou, jež se po obratelním mostu
koketně procházela
je jak fantom z vraních mraků
ohořelé kousky ze zapáleného cirkusového stanu
rozfoukána jak kata-strofické listí
kód tři, padák paměti
do neuronové sítě statečně vržený,
paměťník skáče po květech lebek
ve snaze vyplnit sklerotickou chvilku
zježenou temným okénkem zapomnění
Znovu zvednout Most a najít myšlenkové pojivo
úkol hodný reka v brnění
nikoliv tohoto vyslaného balíku dřeva
dosud duto
špinavo a boso, polorozpadlá zeď
jak obětní koza z kostěných cihel
madam skleróza se po ní s chutí prohání
jak na koni
honí ji obstarožní satyr s dušností
Tipů: 20
» 27.05.15
» komentářů: 12
» čteno: 818(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.05.2015 - 13:34
Guanti Rosi
Tohle bylo živé jako film. Už jsem ho někde viděla, ale Tim Burton to nebyl, ještě není natolik skutečný a dokonalý. Tohle mi uvízlo někde v podvědomí. Možná zasutá vzpomínka, okamžik v jednom z políček, kterým se říká ŽIVOT. ST :O)
» 27.05.2015 - 17:47
madam skleróza...i ta roztroušená nestojí za nic...
u mě se vozí na vozejku...
ST
u mě se vozí na vozejku...
ST
» 27.05.2015 - 19:18
Ve vápníkovém dešti někdy bývá těžké dohonit myšlenku, černou raději nechat být… ale jak dohonit zapomněnku… v dusivém prachu roztříštěné lebi… rozsypané myšlenky posbírat, sklerotická nespojení, rozpojení, svazovat uzlíky… proč hlavou se nechtěné podivně vzpomenuté honí?
Někdy přecpáno, jindy duto, je nám dáno zmatky pochytat a vyřešit nebo nechat tak… a radostí pak zakřičet: Vzpomenuto!!! Jsem zpět, najit, posbírán!
A frčet dál, nezastavovat, už nikdy nezastavovat!
… a satyr přes svou dušnost si s chutí zatančí a dupne kopyty: dup! A dost! ;-)
Snad nepotká další sklerotickou chvilku, tu starou koketu, konec je rozkladu… :-)
Krásně prapodivné dílko, jak strašidelná scéna z hloubi duše, hodně zvláštní… a na vícero přečtení… k zamyšlení… a já se hluboce klaním :-)
ST+Z
Někdy přecpáno, jindy duto, je nám dáno zmatky pochytat a vyřešit nebo nechat tak… a radostí pak zakřičet: Vzpomenuto!!! Jsem zpět, najit, posbírán!
A frčet dál, nezastavovat, už nikdy nezastavovat!
… a satyr přes svou dušnost si s chutí zatančí a dupne kopyty: dup! A dost! ;-)
Snad nepotká další sklerotickou chvilku, tu starou koketu, konec je rozkladu… :-)
Krásně prapodivné dílko, jak strašidelná scéna z hloubi duše, hodně zvláštní… a na vícero přečtení… k zamyšlení… a já se hluboce klaním :-)
ST+Z
» 28.05.2015 - 21:00
detektor
Super.....ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: proutěné věže, jak z ruky runy shozené | Následující: neo-chrám