~Vstávat se mi nechce~
..i taková rána někdy nastanou,no co už..
» autorka: Květka Š. |
~~~~~~
Někdy bývá ráno
kdy se vstávat nechce
sluníčko mi zaťukalo
na okno jen lehce,
malinkatou škvírou
však větřík proletí
záclonu mi rozechvěje
větře,jak je ti?
Já jsem nechal venku
svoji nožičku…
a to tě tolik bolí
milý větříčku?
Tak vyskočím z postele
a okno víc otevřu,
fí...vítr kolem proletěl.
„Dík že neumřu“.
Radostně se prohání
po celé místnosti
vyfoukal mi pavučinu
co visí v rohu pro štěstí
a taky každý drobek
co na stole byl
ve větru se ten drobek
jak v tanci zatočil.
Pak otevřu víc dveře
ten vítr letí dál
jen cestou kolem hlavy
mi vlasy rozcuchal...
Já tě právě učesal
...fí a fí a fí..
povídal a letěl dál...
"tak děkuji"
~~~~~~
děkuji...
Někdy bývá ráno
kdy se vstávat nechce
sluníčko mi zaťukalo
na okno jen lehce,
malinkatou škvírou
však větřík proletí
záclonu mi rozechvěje
větře,jak je ti?
Já jsem nechal venku
svoji nožičku…
a to tě tolik bolí
milý větříčku?
Tak vyskočím z postele
a okno víc otevřu,
fí...vítr kolem proletěl.
„Dík že neumřu“.
Radostně se prohání
po celé místnosti
vyfoukal mi pavučinu
co visí v rohu pro štěstí
a taky každý drobek
co na stole byl
ve větru se ten drobek
jak v tanci zatočil.
Pak otevřu víc dveře
ten vítr letí dál
jen cestou kolem hlavy
mi vlasy rozcuchal...
Já tě právě učesal
...fí a fí a fí..
povídal a letěl dál...
"tak děkuji"
~~~~~~
děkuji...
Tipů: 18
» 26.05.15
» komentářů: 9
» čteno: 643(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ~Revizorka?~ | Následující: ~Nafouknuté tváře~