STÁŘÍ SE HLÁSÍ

Vlasy mi plihnou a pod víčky mám vaky,
kůže je povislá a plná pomerančů,
přes prsa mi asi přejeli tři trucky,
pigmentové skvrny jako značky od komančů.

V chůzi se kývám, klouby nahlas skřípou,
karpální tunel ucpaný je totál,
bez brýlí tápu, hlasivky jen sípou,
myšlenky běží, všechno se mi motá.

V ledvinách cítím každou decku vína,
játra mi tvrdnou jen přičichnu k rumu,
cukrovka tajně v mojí krvi dřímá,
marně se snažím uši zbavit šumu.

Ale co, snad ještě neumírám,
veselá mysl –říká se- půl zdraví,
i když tu píšu a pořád při tom zívám,
dělám si radost a básničky mě baví.