Soud

Nějak málo brečíš starý brachu
ztratila se jiskra z očí
a zůstatla jen pachuť
včerejšků a zítřků
jako psal bych slepý knížku
o prožitku
sám z lavice sudích se na sebe dívám
kdo je ten lhář co za zády vás se skrýval
to jen on se vám přes rameno díval
když vyřčeno bylo to co svět před světem skrýval
a já tam jen tak sedel a dal se díval
jak výsměchem loutkami ze strany na stranu kýval
přesvědčil je o opaku i když důkaz v rukou třímal ( bez svědomí...)
kdysi ho ještě míval
to předtím než ďábla vzýval
aby ho na souboj vyzval (nevědom si)
aby konečně neletěl a přistál
a bojoval a všechna svá místa
a dozajista a úsměvem antikrista
tlačíl se dopředu jako anarchista
ne už dávno nebyl pacifista
a podhled v zrcadle nemohl vystát
agrese vztek řev a drog plná miska
sledoval jak umírá postupně vše...
než ze lva zbude jen nicka
(a já??)
sem ti říkal už víckrát
u soudu sám před sebou nemůžeš vyhrát
sám víš není čeho se bát
v tom režimu tvých vlastních zrad a pravd
moralizuješ i to co u druhých nemůžeš vystát
když je toho moc jdeš vínem to vysát
ať bolest teče proudem!!!
soudíš a sám nechceš byt souzen
prej bůh.. kdo jsi že jsi se nazval bohem
prej člověk co žil po svém ???
bohem ... odmítajíc co stvořil system
sám sebe dosadil a chtěl byt ten
1 co bojuje proti sobe i všem
na důkaz toho že ta sila je v něm
na důkaz toho že on není pozérem
u soudu sám před sebou omluvil se a odešel
...(maybe)