Rudá galaxie

Rudá galaxie,
na nebi nad námi.
Víno do dna pije,
ta, co poté válí se na zemi,
a v posteli,
nestoudně,
až peří chumelí.
Z polštářů.
A taky z podušek.
Kéž bych jí tak viděla do duše.
Raději do duše,
než do hlavy,
ty myšlenky mne spíše pobaví.
Chci to mít také jednodušší…
A dívat se na svět skrze mlhu.
Rudou jako ta galaxie.
Jako to víno,
z nejlevnějšího trhu.
Bavím se,
zároveň smutním nad tím požehnáním,
že jsem jedna z těch,
co pohár touhy nezachrání,
že jsem jedna z těch…
Z toho vzácného vrhu.