Tam tedy ne ?» autor: w3s |
Aj vlastní člověk básní.
Je to básník určitě.
Ukrytý v tónině.
V horku i zimě.
Na lavečkách poetů.
Kousek dál,
vítr stlal v peřinách.
Mých rozcupovaných.
A stvoření se kálo.
Šlo za teplem, hřálo.
Slunce hlásí poledne.
Mě zůstala nitka,
kousek smítka.
Menšího než prst.
Procitnu a je mi známo.,
žít si ve svém, ujednáno.
Zůstaňte prý příjde čas.
Odebere ze svých řas.
Malou naději
a potom vážněji
Ztlumím svůj hlas.
Poezie proniká,
A potom příjde panika.
... že jsme to zkusili jednou.
Dívkám tváře blednou.
Potom se rozpláčí.
A velmi tiše mě umlčí.
Je to básník určitě.
Ukrytý v tónině.
V horku i zimě.
Na lavečkách poetů.
Kousek dál,
vítr stlal v peřinách.
Mých rozcupovaných.
A stvoření se kálo.
Šlo za teplem, hřálo.
Slunce hlásí poledne.
Mě zůstala nitka,
kousek smítka.
Menšího než prst.
Procitnu a je mi známo.,
žít si ve svém, ujednáno.
Zůstaňte prý příjde čas.
Odebere ze svých řas.
Malou naději
a potom vážněji
Ztlumím svůj hlas.
Poezie proniká,
A potom příjde panika.
... že jsme to zkusili jednou.
Dívkám tváře blednou.
Potom se rozpláčí.
A velmi tiše mě umlčí.
Tipů: 3
» 22.05.15
» komentářů: 2
» čteno: 579(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.05.2015 - 16:02
pokud poezie dokáže rozplakat, o něčem to vypovídá. I mně se to občas stává. Oslovena básní.
ST.
ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.