~S prázdnou duší~

..jen tak o jedné prázdné duši v poli..

~~~~~~~~~
Vítr si fouká nad žitem
zdá se mu pole rozcuchané?
Vlčí mák volá,tady jsem,
na mě nefoukej,haló,pane.
Vítr dělá že neslyší ten mák
a do vln dál češe žitné pole,
omylem přifoukne deště mrak
brzy je déšť v jednom kole.

Lán žita se hněvá,ty jsi ale
vypadám jak zmoklá slípka
krásnému účesu dávám vale
není už nikoho kdo mě víská.
Vískat tě v žitných štětinách?
To snad jen v poli vítr může
a to ti povídám já,vlčí mák,
nic jiného ti asi nepomůže.

Právě do žita dopršel déšť
a to se dost těžce zvedá
potom jen zašumí,vem to nešť
ale ten zalehlý vlčí mák hledá.
Tady si ležím,povídá mák
vedle nešťastných čekanek
žito se snaží honem vstát
a potom jen kývne na vánek.

Ten přiletí a všechno vysuší
"jasně,celému poli to moc sluší"
povídá to zapomenuté kolo
s prázdnou duší.

~~~~~~~~~~
s prázdnou duší