Soukromá hodina tance

Soukromá hodina tance

Na dnes jsem nešel spát.
Místo toho jsem založil docela malý požár
a seděl u něj až do rozednění.
Noc byla vlhká,
řezala jako žiletky,
zabalil jsem se víc do vaťáku,
schoval ruce v podpaží a dál chytal osamocené lelky.

Sledoval tanec plamenů,
jiskry odletující mezi hvězdy,
v nichž jsi přítomná kdykoliv,
nejen na mé požádání.
Ani jsem nepostřehl,
kdy se svět začal prodlužovat
a čas rozbředl,
možná potřebou spánku?
Ale spíš sis vyžádala audienci,
jako už tolikrát,
neplánovaně.

Poddal jsem se,
protože tobě nemusím dávat souhlas,
víš, že můžeš vstoupit
a darovat chaos mojí realitě.
Odložil jsem logiku hmoty,
jako se svléká zimní kabát v létě
a šel si s tebou zatančit v papouščích barvách.