Zrcadlo doby

Pomalu už není o co stát,
jsme národ bodrých Švejků,
častěji si necháme na hlavu srát,
za ucho přilepíme žvejku.

Hledáme štěstí tam, kde není,
chrochtáme blahem
v chrámech konzumu,
za zbytečnosti utratíme balík,
na city kašlem,
kde že jsme pozbyli rozumu.

Pod nohy si hážem klacky,
to je naše hobby,
pak každý na svůj písek jde si hrát,
jsme špinavým zrcadlem této doby,
o světlém zítřku si nechme zdát.

Nejsme hrdou lípou,
spíše smuteční vrbou,
žijeme v iluzi,
že se nic nemůže stát,
děláme psí oči,
když páni nás za uchem drbou a
ti co tu kradou
se v klidu mohou smát