Echo» autorka: řeka |
Kladu si ticho k uchu a ladím
hudbu neslyšně znějící v mé hlavě
výbuch nenapsané básně
vrhám stín, co k tobě mě zanese
a šepot v zpomaleném čase
Jdu jako náměsíčná po hřebenech střech
vklouznu za záclonu tvého pokoje
tisknu se k tobě jen na chvíli
aby všechno odbolelo
Přesýpací hodiny padajících šatů
znovu se zdvíhající těla
pulsující jako svět, jako moře
ve smyslu spojení, ve smyslu života
láska jako příroda sama šílená
hudbu neslyšně znějící v mé hlavě
výbuch nenapsané básně
vrhám stín, co k tobě mě zanese
a šepot v zpomaleném čase
Jdu jako náměsíčná po hřebenech střech
vklouznu za záclonu tvého pokoje
tisknu se k tobě jen na chvíli
aby všechno odbolelo
Přesýpací hodiny padajících šatů
znovu se zdvíhající těla
pulsující jako svět, jako moře
ve smyslu spojení, ve smyslu života
láska jako příroda sama šílená
Tipů: 31
» 15.04.15
» komentářů: 40
» čteno: 849(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.04.2015 - 21:47
detektor
ST
» 16.04.2015 - 05:37
ttragelaf
... přesípací hodiny už mají vteřinovku ? ... :-)
» 16.04.2015 - 19:58
Adama
Vše podstatné napsali ostatní básníci a básnířky. Jen se připojuji, lásko. ST
» 18.04.2015 - 15:53
J.F.Julián
pěkné
St
St
» 19.04.2015 - 19:54
básněnka: příroda, láska...jedno jest, ano,co je přirozené? co je šílené? kdo posoudí?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Živote nahlížím ti do barev | Následující: MY