POGROM

POGROM
(věnováno těm lidem)

Všechny staré sloupy
byly už strženy ve zmatek
laguna stoupy vlila se do matek
a pokolení z ženy, které sjedná pořádek
tu není, fakt není
a to je jen do rána počátek...
Ten výprask si civilizace zasloužila
tím jak žila zbůhdarma svůj rej
po nenávisti síla strunou přetaženou
sama se vzteky dostavila
bez umu a bez toho co dělá ženu ženou
a chlapa nositelem rozumu...
A ty se procházej ve skrytu tůjí
po zarostlých náhrobcích
bezejmenných bodláčí a plev
však noze dej tam lehkých vích
protože kam šlápneš tu
tam tryská lidská krev nevinných
životů těch minulých
a to si pamatuj
protože jiní si to pamatují!