Dna citů» autor: Stolenheart |
Kousavá nostalgie dýchá na nás z oken
když pouliční lampy
pod hvězdami svítí
dveře prázdného bytu tiše pláčou
chodbou rozléhá se nářek
zapadajících světel tisíce sluncí
dávno zvětralé
polibky rozpily se
do kapesníků odhozených na lavičkách
zasněžených
drobounkými částečkami času
dle tvého hlasu poznám,
že věta unikla před tečkami
jež sbližují, jež v ústech zní
s parfémy tiché noci
objalas kmen stromu se slovy
nikdy neopouštěj...
zvětralá, prázdná srdce
když pouliční lampy
pod hvězdami svítí
dveře prázdného bytu tiše pláčou
chodbou rozléhá se nářek
zapadajících světel tisíce sluncí
dávno zvětralé
polibky rozpily se
do kapesníků odhozených na lavičkách
zasněžených
drobounkými částečkami času
dle tvého hlasu poznám,
že věta unikla před tečkami
jež sbližují, jež v ústech zní
s parfémy tiché noci
objalas kmen stromu se slovy
nikdy neopouštěj...
zvětralá, prázdná srdce
Tipů: 19
» 08.04.15
» komentářů: 11
» čteno: 567(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.04.2015 - 17:26
řeka: vis někdo je rad v takovým stavu a baví ho to. A to, že jsem smutný takase ti jen zdá....
» 16.04.2015 - 08:37
ttragelaf
.. unikla před tečkami, jež sbližují ... uff (apačské)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Samota ( Poraněná ) | Následující: Proč ráno nestalo se světlem