Zklamaný den
...
» autorka: Tedelybear |
Ty jsi vítr
který ve mě stále fouká
rozdmýchává
i to dávno ztracené
láska v nás byla příliš skoupá
marně hladíš mi
křídla zlomené
...
Ty jsi má naděj
když slunce ve tmě zapadá
a štěstí utápí se
ve světě ztraceném
myšlenka poslední
která mě napadá
když světlo střetává se
se zklamaným dnem
...
který ve mě stále fouká
rozdmýchává
i to dávno ztracené
láska v nás byla příliš skoupá
marně hladíš mi
křídla zlomené
...
Ty jsi má naděj
když slunce ve tmě zapadá
a štěstí utápí se
ve světě ztraceném
myšlenka poslední
která mě napadá
když světlo střetává se
se zklamaným dnem
...
Tipů: 9
» 05.04.15
» komentářů: 7
» čteno: 697(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.04.2015 - 17:58
Guanti Rosi
Přeji ať život přinese i dny plné nadějí a radostí. A on je přinese - zákon rovnováhy vesmíru, nebo jak říkají Japonci - Kolik třešní, tolik višní :O) ST
» 06.04.2015 - 12:07
Po dlouhé době jsem si od tebe něco přečet a dobrý,prolistuji tě nazpátek.,
» 06.04.2015 - 14:13
Po dlouhy dobe jsem zas neco napsala :) no jo,plno skoly,zkousky,a vyrizovani hypoteky je to znat :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nádech | Následující: Jak dlouho