Veršovrazi - slitovníci

Každé dílko zaslouží si alespoň vykouknout do světa, byť básník s ním může být nespokojen, pak udiven je, že neztratilo se ze života, že jeho dítě dál vesele si žije... proto věřme, že ať píšeme, co píšeme, vždy si čtenáře najde, je miliony názorů, miliony povah, každý čtenář je jiný, co člověk, to osobnost... básník neměl by mít nikdy strach... jen odvahu všem, pište a dokud píšem, tak žijem... :-)) pěkné dílko k zamyšlení...
ST+Z

Lilith: děkuju moc, ano, s tím zamyšlením souhlas dvojnásob. .)

Sklidís sladce nebo trpce,
lidé mají ruzný vkus,
básne bolí interupce,
nevol potrat, abortus.

poryvy chvění chvil času a pěny a víl
doteky mečů i kroků jak byly jste včera
dnes uveďte sloku a budete syn i má dcera

ST Je Ti povoleno psát co chceš. Že to umíš.

Je to moc pěkně napsané. ST

díky všem. .)

..a Lilith to napsala i za mne...

.
vždycky říkám, že naše dílka, jsou naše děti
těžko je sprovodit ze světa
.
:-)

Pravdu díte, pane kolegou. Maxim Kravčuk kdysi založil útulek pro odložené a nechěné básně a nabízel je k adopci. Šly na dračku, protože, jak známo, útulkový jsou nejvěrnější. Některé pak časem vyrostly do krásy a staly se nesmrtelné.
a.j.

ST.

Tak to je přesný. ;-)

Ještě jednou díky všem za milé komentáře. :)

Lilith: Díky za milý komentář. :)

Moc hezky jsi to poskládal, ST.

jsou některé co se nepovedly? když na svět za ruce se vedly...a autor geniální? :-)