Jabloňová» autor: libour |
Prořezal jsem jabloň
prostříhal jí kštici,
stojí tu jak socha
z malířovy skici.
Sadařským voskem
zatřel její rány,
ať tu ještě vydrží
nějaký čas s námi.
K nebi vzpíná
něhy plné větve,
na zahrádce u plotu
tuze jí to sekne.
prostříhal jí kštici,
stojí tu jak socha
z malířovy skici.
Sadařským voskem
zatřel její rány,
ať tu ještě vydrží
nějaký čas s námi.
K nebi vzpíná
něhy plné větve,
na zahrádce u plotu
tuze jí to sekne.
Tipů: 30
» 26.03.15
» komentářů: 36
» čteno: 732(25)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.03.2015 - 15:43
Ruka tvá se k vetvím vine,
dojímás svou láskou, pécí,
bravo, ceský Micurine,
dekují i obaleci. :-)
dojímás svou láskou, pécí,
bravo, ceský Micurine,
dekují i obaleci. :-)
» 26.03.2015 - 18:54
detektor
Krása...ST
» 26.03.2015 - 19:42
pa100r
Fajné s humorným ŠTychem...
» 27.03.2015 - 08:07
Jakmile se tu mihne jabloň nechci u ní chybět, jen si trošku přivoním :-)
ST
ST
» 27.03.2015 - 10:45
J.F.Julián
st
» 31.03.2015 - 22:51
moc hezky plyne tvoje aktuální básnička, mám také Jabloňovou, ale na tu teprve přijde čas, začíná květem ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hltám krásy světa ... | Následující: NA KOZÍM HRÁDKU