Smutný poeta

Já hledám něžná slovíčka,
jak oslavit dívčí krásu,
však nedaří se básnička,
ač něhu mám ve svém hlasu.
Tak skládám tklivé balady,
jsem mnichem nebo mladíkem,
přidávám taje, záhady,
přesmutným teď jsem básníkem.

Jestli mě múza políbí,
poetou známým se stanu,
možná mi také přislíbí,
že velkou lásku dostanu.
Marně však hledám veršíky,
zas usínám nad slovníkem,
prázdné jsou moje šuplíky,
přesmutným teď jsem básníkem.

Zatím mě múza nelíbá,
lepších básníků zná moře,
myslím, že ráda zahýbá,
netrápí ji cizí hoře.
Zas mnohé básně pročítám,
jsem poetickým poutníkem,
svou neschopnost si vyčítám
přesmutným teď jsem básníkem.

Má dívka s jiným zmizela,
nechce se trápit s chlapíkem,
protože, pravda kyselá,
přesmutným teď jsem básníkem.