Proto a právě

Tím čím jsem byl
byl jsem vždy rád
o čem jsem snil
moh jsem si brát

život je divadlo
tajemný almanach
občas v něm propadlo
otevře sám rarach

avšak přes bodláčí
údolí stínů
o slzy bohatší
směju se splínům

někdy však rány
trochu zabolí
výčitky samy
sypou je solí

na jizvy svědomí
nedal mi masti
ďábel ze Sodomy
když kladl mi pasti

však možná přesto
proto a právě
není mi teskno
v srdci a v hlavě

tak jak jsem žil
snad žil bych zase
kdybych se ocitl
sám ztracen v čase