Zapoměnková

Vůně lístků zásvětních
utichla a další z nich
se navždy mrtvou stala
šepot mi tu zanechala.

Skonala a noc to ví
a zas mi novou nabízí
mysl dávné nepustí
když tma mi voní žalostí.

Voní tíž a voní dál
tu milovanou démon sťal
nezapře ji kdo žít ji znal
přinutím čas ať běží dál.

Pro pomněnky uzamčená
zapomenutá, neztracená
jenom šťastně obelstěna
byla jsem vůni odepřena.

Není mi nikdy marný čas
mám velkou práci zas, zas
někdy čpí osamění pach
třídím marný a marnější hrách.

Lež je pravdou procezená ...