Svrchu nebo zespodu?» autorka: řeka » Ostatní / Bez zařazení |
Pach éteru a samé otázky
zvrácený Hérostratos
já protestuji on ničí
chci se vmáčknout do zdi
vtlačit se do ní zády
zeď nepovolí...
věci ukazují svou pravou tvář
v sklenici zbylo trochu čaje
vypadá jako zaschlá krev
pokoj bez stínů a bez vůně
strach jak svěrací kazajka
...všechen život se odstěhoval do pravého boku
tvořit a ničit
dvě slova souhrn dějin vesmíru
celá historie věků
lidi dělají všechno
svrchu nebo ze spodu
vidím je shora
dbají na fasádu
jejich efekty jsou vypočítané
pro diváky měřící metr sedmdesát
s nohou na srdci pozoruji
perspektivu z nadhledu
dvě dlouhé poloplazivé nohy jim trčí zpod ramen
tvrďák viděný ze třetího patra
mravní nadřazenost podpíraná hmotnými symboly
stane se s námi něco, co nejsem schopná pochopit
na jedné rovině je to mnohem těžší
dotýkám se jich
člověk buď miluje nebo nemiluje
...já nejsem jednoduchá.
odnáší nás proud
takový je život
nemůžeme tomu ani rozumět
nelze soudit
jen se můžeme dát unášet
bytost?
vše a nic
oživená věc
princip pohybu a vůle
její nohy ani nerostou ze země
zrníčko života
paměť a vědění zkratka světa
dějiny které v sobě nese
zrcadlo věcí a zrcadlo dějů
malý vesmír ve vesmíru
život musíme prožít a nemůžeme ho vědět
snažíme se o něco nad sebou
- nadosobního a neegoistického...
člověk má žít pro druhé
co ale budou dělat ti první?
líbí se mi říkat ne
jen se bojím
vybudovat svět
v kterém by se mi líbilo
nezbývalo by mi
než říkat ano dělat vše jako ostatní
svrchu nebo zespodu kdo rozhodne?
být svým důvodem
- jsem protože to chci
být svým vlastním počátkem...
zvrácený Hérostratos
já protestuji on ničí
chci se vmáčknout do zdi
vtlačit se do ní zády
zeď nepovolí...
věci ukazují svou pravou tvář
v sklenici zbylo trochu čaje
vypadá jako zaschlá krev
pokoj bez stínů a bez vůně
strach jak svěrací kazajka
...všechen život se odstěhoval do pravého boku
tvořit a ničit
dvě slova souhrn dějin vesmíru
celá historie věků
lidi dělají všechno
svrchu nebo ze spodu
vidím je shora
dbají na fasádu
jejich efekty jsou vypočítané
pro diváky měřící metr sedmdesát
s nohou na srdci pozoruji
perspektivu z nadhledu
dvě dlouhé poloplazivé nohy jim trčí zpod ramen
tvrďák viděný ze třetího patra
mravní nadřazenost podpíraná hmotnými symboly
stane se s námi něco, co nejsem schopná pochopit
na jedné rovině je to mnohem těžší
dotýkám se jich
člověk buď miluje nebo nemiluje
...já nejsem jednoduchá.
odnáší nás proud
takový je život
nemůžeme tomu ani rozumět
nelze soudit
jen se můžeme dát unášet
bytost?
vše a nic
oživená věc
princip pohybu a vůle
její nohy ani nerostou ze země
zrníčko života
paměť a vědění zkratka světa
dějiny které v sobě nese
zrcadlo věcí a zrcadlo dějů
malý vesmír ve vesmíru
život musíme prožít a nemůžeme ho vědět
snažíme se o něco nad sebou
- nadosobního a neegoistického...
člověk má žít pro druhé
co ale budou dělat ti první?
líbí se mi říkat ne
jen se bojím
vybudovat svět
v kterém by se mi líbilo
nezbývalo by mi
než říkat ano dělat vše jako ostatní
svrchu nebo zespodu kdo rozhodne?
být svým důvodem
- jsem protože to chci
být svým vlastním počátkem...
Tipů: 12
» 09.03.15
» komentářů: 12
» čteno: 1030(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.03.2015 - 17:17
Adama
Je v tom trošku moc poučení a otázek.
» 09.03.2015 - 20:28
Adama
Není zač. Čtu vše celkem rád.
» 09.03.2015 - 20:35
básněnka: jsem zkrátka proud slov a myšlenek....ale každá připomínka je mi přínosem....
» 13.03.2015 - 20:18
ttragelaf
časem se žene řeka, kolem plotů - když pro druhé
žijem´- cos´ třetí se nad námi klene , co nebylo tu
žijem´- cos´ třetí se nad námi klene , co nebylo tu
» 18.03.2015 - 05:41
ttragelaf
dva vytvoří novou strukturu světa - dva lidé žijí jiný svět než každý sám - člověk a B ve vztahu žijí jiný svět něž každý sám - proto si nás Šéf stvořil / anebo my Jeho .... to vymyslel Martin Buber
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Žít život v závorkách? | Následující: Láska