Otisky slov.

Rým jak dým, co vryl do životů splín.
V básních bez urážek, bez strmých překážek.
Tam síla je, ponaučená míra.
Žádná kýla.
Rýha v papíru, cítím pomalu úlevu,
Ber to jak chceš, radost s bolestí se vypíše.
V hudbě slova nalezená, z chyb ponaučená.
Růže na obraze, barvami vytvořena.
Do hrobu dána, ale byla.
Básně mého života, jak kdyby roztrhla celého člověka.
Tuší dál psát na prázdný papír a snad někdo snahu mou ocení.
Vkládala jsem tě do veršů, byla jsem jak postavička od pěšců.
Osudy věřily, ale byly to jen neduhy.
V básních jak létající dravec, byla jsem tvůj vrabec.
Tvé představy si jen se mnou hráli.
Má bytost není hračka, tvá hra byla sračka.
Úctu nadále k tobě mám, napravit vše se má.