Meditovala pod vodopádem

jak zvídavá krev, divý kluk...

» autor: Kajuta

Hučí řeka. Rozvodněná dešti
na jednotvárný zvuk
Nás doprovází. Skalou třeští
jak zvídavá krev, divý kluk

Svah se stáčí. Převis z lesklé žuly
skalní římsy svět
Pod vodopádem staletých sil zvůlí
máš husí kůže květ

Spínáš ruce. Zátylkem jsi vrostlá
ve sporé světlo hvězd
Usmíváš se pravda je tak prostá
Jsi očištěna v křest

Tipů: 18

» 14.02.15

» komentářů: 11

» čteno: 726(17)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (11)

» 14.02.2015 - 15:16

Ringo

Vybral jsem si Niagaru,
uz mi zbývá jen pár kroku,
vsude cítím vodní páru
a chystám se k svému skoku...

» 14.02.2015 - 15:27

Lilith

V hukotu vodopádu očištěna od vší nečisté zloby,
svou mysl plynout ponechá v proudu hvězdné vody,
v kůží kvetoucí stává se vědoucí, úchvatný to křest,
světlem hvězd po další století nechá se lehce svést ;-)

Nádhera, ostatní slova se v proudu do skal rozplynula… ;-)
ST*+Z :-)

» 14.02.2015 - 15:34

Kajuta

Lilith: Ringo: Díky za velmi umné a zdařilé verše. :-)

» 14.02.2015 - 15:41

básněnka

pravda je vždycky prostá

» 14.02.2015 - 16:14

libour

» 14.02.2015 - 16:45

jitka.svobodova

mám ráda řeku i její tajemství....ST

» 14.02.2015 - 17:33