Vzpomínka

Vždyť vánek nemůže bez větru být
to si věděla....

Slyšelas jak píská když uvízne v skulině
skal? Jak prosí a žadoní?

A viděla si jak skála se časem odrolí
a z vězení ho propustí?

Vzpomínky viď?

Skála mech a stromy ty spadané stromy...

A ty přes ně klopýtáš..vždyť tam někde
jen kousek dál už to musí být...

A také tam je ..

Tam oko přes širý kraj pohlédne
tam úplně nejvýš …

A cestou zpátky co spadlý strom
...to jeden vzdech

A kolem skal a po mechu s vánkem..

Ten vítr se dnes utišil jen vločky
v tichu u potoka klouzají se soumrakem

Ty pusu dokořán a snažíš se je všechny spolykat...

Jenže tvůj horký dech mění je v slzy zapomnění
co ulpí ti na tvých rtech navždy....

Víš vánek nemůže bez větru být...
a když vítr zemře vánek zamává
a zmizí s ním...

Vzpomínáš? .. když spíš?
…...........................................