Nokturno

Měsíční svit rozpustil tmu,
otevřel bránu dokořán
procitám náhle ze svého snu,
k jezeru nucen citem hnán


cestička stříbrem posetá,
klikatě táhne se v dál
bůh ví zdali není prokletá,
kdo by se za hvězdné noci bál


přízrak s mojí podobou,
souhra čar či klamné zdání
zjevil se mi mlžně nad vodou,
v podvědomí skryté přání


otisk v parách mojí duše
ladně tančí nad jezerem,
mlhu protnul výstřel z kuše
úsvit končí s nočním šerem