ŠAŠEK

Na jednom hradu,
na skále stojícím,
udál se příběh,
za zmínku stojící.
Bilo tam srdce
lásku se trápící,
pro krásnou dívku,
na trůnu sedící.

Stařičký král svou
dceru provdat chtěl,
uspořádal bál
jen urozený na něj směl,
sjelo se hodně hostů
na počest střílí se z děl,
kdo však smutek v srdci nosí
nikdo nevěděl.

Za víření bubnů
král vyhlásit dal,
udatný rytíř
jeho dceru si vzal,
ať jsou šťastní
rod pokračuje dál,
jen jeden z království
se této zprávy bál.

Dál o ní sní,na loutnu hrá,
po nocích bdí
v královských zahradách
sedává,
na nádvořích v komnatách
smích rozdává,
pod maskou
smutnou tvář schovává.