Svíčka

Noc stéká v černém plášti
po oknech
a vítr sviští
krátí se mi dech
chtěla bych stát se svíčkou
co umí krásně tát
tvárná svou láskou
všechno tiše dát
jen v plamínku vyšeptat svá tajemství
do vesmíru nakouknout a potom...pššt
kdopak ví....
jak svíčka
co hřeje v nočních tmách
chtěla bych být s tebou jednou
nastokrát
...........
toužím, abys vzal mě do dlaní
a za oknem hvězdy by zpívaly
tiše do spaní
tak moc bych chtěla
věštit tvou budoucnost
abys v mé náruči
už nebyl jenom host
ach
............
noc už končí
a ráno roztahuje závěsy
ještě nechoď
ještě počkej
tichem oblečený do krásy
jsem
tvým světýlkem
co ukryješ v dlaních
co ztopíš pod víčky
nazlátle jiskřivým plamínkem
od svíčky
nepravidelné tvary noci
chtěla bych rozhánět
do snů vstupovat v rytmu kastanět
tak málo chci od toho osudu
až odejdeš
zhasnu
a už tu nebudu...