Řada hříchu» autorka: Floe |
Tam, kde slunce nevychází,
ani nikdy nezapadá,
tam, kde se na odpuštění
čeká nekonečná řada.
Tam je jedno všem tvé jméno
a čas drze mlčky stojí,
spokojeně pozoruje,
jak strach křiví duši tvoji.
Nevinně se Ďábel tváří,
náruč vlídně otevírá.
Vítá tě do svého domu
s radostí, to nepopírá.
A jak snadno mu to věříš,
visíš na každičkém slovu,
na slibech, co utěšují
tvoji mysl zas a znovu.
Pozdě je už, drahý Bože!
Pozdě je litovat hříchů.
Čím víc budeš vinnou sžírán,
tím víc budeš Ďáblu k smíchu.
ani nikdy nezapadá,
tam, kde se na odpuštění
čeká nekonečná řada.
Tam je jedno všem tvé jméno
a čas drze mlčky stojí,
spokojeně pozoruje,
jak strach křiví duši tvoji.
Nevinně se Ďábel tváří,
náruč vlídně otevírá.
Vítá tě do svého domu
s radostí, to nepopírá.
A jak snadno mu to věříš,
visíš na každičkém slovu,
na slibech, co utěšují
tvoji mysl zas a znovu.
Pozdě je už, drahý Bože!
Pozdě je litovat hříchů.
Čím víc budeš vinnou sžírán,
tím víc budeš Ďáblu k smíchu.
Tipů: 13
» 28.01.15
» komentářů: 7
» čteno: 577(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.01.2015 - 16:37
krizekkk
V podstatě jsi to vystihla...
» 30.01.2015 - 15:22
Někteří člověci jsou kámoši se svým svědomím a to NENÍ dobře...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ranní zpěv | Následující: Lovec životů