Jsi pryč

Stojím uprostřed davu
uprostřed pustiny
Stojím a nedýchám
krvácím
krvácím bolestí schovanou
hluboko v žilách
Říkali, že to přejde
tři roky jsou však stále jako včera

Stojím u tebe
a mlčím, protože
slova jsou stejně bezmocná
jako já v snech
kde tě vždy znovu ztrácím
Neodcházej, chci Ti říct
ale bolest mě dusí
dusí mě tak, až
průzračná krev mi vytryskne z
očí

Stojím a čekám
čekám
až vítr naplní mou duší tvojí bytostí
až ty budeš já
a ta červí díra v mé hrudi
se zacelí

Stojím a křičím
křičím, protože vím
že to nikdo nemůže vzít zpět
Stojím a řvu hrůzou
protože vzpomínky mi unikají
a tvůj úsměv mizí v nenávratnu spolu s nimi


Stojím u tebe
a smrtka vráží kudlu výsměchu do mého srdce
A já?
Stojím a slzami bolesti se ptám:

Přežíváš ty ve mně
nebo to já zemřela s tebou..?