dýnom dánom...

přestalo pršet
vyřezával jsem dýni k snídani
a květy pomerančovníků
ještě víc zvýraznily
opojnou vůni deště
když ke mně dolehl dívčí smích

přiblížil jsem se k horizontu
a spatřil ji
vyrůstala z plochy
jako horské pásmo
v azurové krajině
vyplněné bujnými křivkami
vytvořená z borůvkového želé
půvabně tvarovaná
kobaltová vrchovina
s divokými astrami
kde všichni modří ptáci
zálibně usrkávají curacao
zatímco já zrudnul tak
že bych mohl dělat reklamu na pivo

lehce pohnula hlavou
na znamení pozdravu

něco pro vás mám Cucurbito
a podal jsem jí dýni

rozzářila se tak prudce
až to vypadalo
že prochází procesem samovznícení
takže nevíte zda skočit pro hasičák
nebo padnout na zem a modlit se
avšak na rozdíl od popelčina kočáru
byla poháněná jen pomalým dozráváním
jako planeta ztracených kontinentů
kde uvnitř krouží semena ve spirálách
připomínající hvězdy v galaxiích
s bezejmenným obličejem
jehož pravou identitu zná pouze nůž

víte příteli že dýně je
pradávný symbol plodnosti?
uctívali ji už kdysi staří Mexikové

její oči připomínaly jedlé kaštany
co tančí v ďábelském rytmu
a já zatoužil pozdravit její deltu
jako kohout
co zdraví úsvit nového dne