probudilo ho klapání krabů…

ve větru od moře
se tetelily žhavé uhlíky
z vyplaveného dřeva
a podivil se
jak může jen tak ležet
pod tolika hvězdami

povstal bosý v písku
a díval se
jak se po celé délce pláže
objeví bělobou zpěněná vlna
převrátí se
a zase je tma

vrátil se k ohni
poklekl k dívce
a ve spánku ji pohladil po vlasech

kdyby stvořil svět
stvořil by jej právě takhle

opodál mlčky dlí
kamenní bůžci
značky kočovníků
pozapomenuté vzorce
na cestách vedoucích z měst
a matná
nocí zahalená země
dál obkružuje slunce
a zase se vrací
beze stopy
anonymně
jako všechny její bezejmenné sestry
v té pradávné temnotě