A někdo Křičel...

A někdo křičel do noci
té plné ozvěny nutil krást
ten věčný pocit osamění
jak včelí plást
to se krasy nepromění
choromyslní cvoci
budou tu řvát
jak zvířata na porážce
bez citu
v propasti světu
skrytý žal
oheň zahřál
Bezmocí
milenec dávno mrtvé noci
A někdo křičel
A někdo křičel...