Zastavení

Na poli ševelí ve větru klasy
nerozumím, ač slyším jejich hlasy.
Jestlipak mluví o hraní o zrání o dozrátí,
které, že zrnko na pole nikdy se nenavrátí?

Na střechu padají kapky deště.
Nevím co říkají, nerozumím, co ještě?
Jen slyším, že ťukají mokře hovoří.
Doufají snad, že všechny cesty vedou do moří?

O čem to ševelí u zdi osamělá líska?
Snad po háji jiných lísek, že se jí stýská.
Neslyším tvé přání smutná lísko
jen zasadím oříšky kolem tebe blízko.

Ticho když mluví o klidu o voňavém vánku
když slza pálí na bolavém spánku.
Tak noc zve jsem tichý svatostánek
slyším odpusť tak přece odpusť
najdi čistých stránek.

Když moře, vzduch, země i obloha
nezemsky zpívají jsme od Boha.
Zastavím se a vážím slovo od slova.