Už nic neschovám
...
» autorka: zaba.zuzla |
*
*
*
Když odcházíš
křičet chci
z plných
plic
ve spěchu
mého dechu
po špičkách
na mých rtech
však proběhne
ticho
a nevyslovím nic.
Zdá se
že víš
co přesně
chci říct
ve snaze ukázat
co všechno
mě tíží
svírá mě křeč
srdečního svalu
zas je tu ticho
a nevyslovím nic.
A když
už dávno
jsi pryč
myšlenka nelení
a ztvární
se v slova
vyskočí
z polštáře dechu
a vyběhne ven
tam
kde dávno
měla být.
Teď
když jsi pryč
nebe je čisté
a já vím
že
uvnitř mého srdce
nemám nic
co nechci ti říct.
Teď
když jsi pryč
už nic neschovám.
*
*
*
*
*
Když odcházíš
křičet chci
z plných
plic
ve spěchu
mého dechu
po špičkách
na mých rtech
však proběhne
ticho
a nevyslovím nic.
Zdá se
že víš
co přesně
chci říct
ve snaze ukázat
co všechno
mě tíží
svírá mě křeč
srdečního svalu
zas je tu ticho
a nevyslovím nic.
A když
už dávno
jsi pryč
myšlenka nelení
a ztvární
se v slova
vyskočí
z polštáře dechu
a vyběhne ven
tam
kde dávno
měla být.
Teď
když jsi pryč
nebe je čisté
a já vím
že
uvnitř mého srdce
nemám nic
co nechci ti říct.
Teď
když jsi pryč
už nic neschovám.
*
*
*
Tipů: 17
» 09.01.15
» komentářů: 7
» čteno: 677(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Miniaturně počtvrté | Následující: Když pláčou květiny