Broskev, rozinka, studánka a král

Kůže hebká, pleť zrozená k hlazení
zvědavé dlouhé prsty, jemně čarují

jednu ze svých broskví i s rozinkou ti do dlaně vkládám
pomačkáš dužinku, rozinku olízneš
jak sladký bonbón pocumláš

a tvůj král začíná z hradu vyhlížet
nad dva věrné druhy se povyšovat, vyčnívat
vzdech, když studnička začíná se naplňovat

obhlíží její okraj, pokládá naň hlavu, mazlí
přítele, strážce řeči přizve k ochutnání
v teplém pramínku se střídavě oba smáčí

toužebný pocit chvění, pnutí a vzrůstu
zvědavě král v horkou studnu skočí
a koupe se a koupe, houpe, vrtí, řádí
točí, až ve studni se i stěny vaří

s výkřikem vypustí svůj vzácný mok
hluboko až k prameni, do útrob

a na nebi měsíc se uculuje
králi uznale přikyvuje
ten spokojeně usíná

i studna sama sebe
tiše zavírá.


.