Pět strun

Ne vždy jsem byl rád čím jsem kdy býval
jen ve verších mi osud dopřál vzlet
a průvodce, co sny snad nezná mlet,
ten boží mlýn, přísný, věčný rival
svědkem byl mých promarněných let

Nedozrálo všechno co jsem vsadil
z mých zahrad něžnost málo sládla v med,
krok pytláka až ved mě na posed
do strun se akord lásky zvolna ladil
ač místo šesti bylo jich jen pět

Jsou i slova, která v srdci skrývám
z nich pozdních jar se náhle rozvil květ,
jak dobrý kov bez vůle zrezivět
byť horoskop vah naklání se jinam
ten klenot dosud vkládám na samet
*