dolomitské šepoty...

v útrobách masivu
paprsek poskakuje
po vápencových stěnách
mokrých a zvrásněných

žlábky ve skále
kde proudí a zpívá voda
v tichu odměřují čas země
bez ustání

jeskynní prostor
s pradávným jezírkem černi
a na protějším břehu
zdvihlo hlavu jakési zvíře

z tlamy mu odkapává
a hledí do bílého světla
nevidoucíma očima
co připomínají pavoučí vejce

komíhá hlavou
těsně nad hladinou
asi chce zavětřit
to co nevidí

bledostí
nahé a průhledné
stín alabastrových kostí
se odráží na stěny

vnitřnosti
tepající srdce
a mozek pulzující
v matnosti uzavřené nádoby

zakývá se
tiše zamručí
otočí se
a bez hlesu odklusalo do tmy